Město pro každéhoOsamu Okamura

Renomovaný architekt a urbanista srozumitelně, přehledně, se smyslem pro názornost a hravou nadsázku vysvětluje, jak vznikl a jak se rozvíjel městský prostor, co jsou jeho hlavní výhody a nevýhody či jak by mělo město odrážet nároky na nové bydlení i kvalitní život starousedlíků. Definuje problémy jako privatizace měst, zhoršující se životní prostředí, sílící dopravní zátěž i chátrající domy a území. Nezůstává přitom jen u přímočaré kritiky překotné modernizace, naopak vysvětluje souvislosti vývoje (například náměstí bývala důležitá pro trhy, dnes jsou z nich hlavně parkoviště) a to, že potřeby obyvatel se v průběhu let proměňují, zatímco městská zástavba zůstává stejná. Pro lepší budoucnost měst jsou podle něj podstatné plány sestavené odborníky na základě požadavků firem i občanů – k nimž budou brzy patřit i dospívající čtenáři knihy. Aby se v odborných pojmech neztratili, připravila pro ně dvojice výtvarníků nejen klasické ilustrace, ale také velkolepé trojrozměrné modely městských čtvrtí, jejichž celky i detaily fotografoval Pavel Horák. Kniha byla letos na veletrhu v Bologni oceněna zvláštní cenou poroty BolognaRagazzi Award.

Osamu Okamura (1973) je architekt a urbanista, děkan a pedagog Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, předseda Komise Rady hl. m. Prahy pro umění ve veřejném prostoru. Působil jako programový ředitel mezinárodního festivalu a konference pro obyvatelnější města reSITE. V letech 2005–2012 pracoval jako šéfredaktor architektonického časopisu ERA21, nyní je členem jeho redakční rady.

David Böhm (1982) debutoval souborem komiksových pohádek z černé Afriky Ticho hrocha (2009), velký ohlas měla Hlava v hlavě (2014), svérázná encyklopedie s nápaditými uměleckými i odbornými výklady funkce hlavy posazené na našem krku (s básníkem Ondřejem Buddeusem, ceny: Nejkrásnější česká kniha roku, Magnesia Litera). Četných překladů – do němčiny, italštiny, ruštiny, korejštiny – se dočkala práce Jak se dělá galerie (2016), vytvořená společně s kolektivem autorů z Moravské galerie v čele s Ondřejem Chrobákem. Autorská encyklopedie A jako Antarktida (2019) získala v roce 2020 Magnesii Literu i Zlatou stuhu a také prestižní Německou cenu za literaturu pro mládež.

Jiří Franta (1978) se jako originální ilustrátor prosadil hned prací na první knize Proč obrazy nepotřebují názvy (2015, s Ondřejem Horákem), která získala ocenění Zlatá stuha a Magnesia Litera. Následovala obdobně laděná publikace stejné autorské dvojice (a navíc s uměleckým vkladem Davida Böhma) Průvodce neklidným územím I (2016). Ilustroval také beletristické knihy pro děti (Soví zpěv od Ivy Procházkové, 2017, Polča od Guuse Kuijera, 2019) i pro dospělé (Bomba Funk od Karla Veselého, 2017, Boží zboží Ondřeje Horáka, 2015). Jeho samostatným autorským debutem je obsáhlý komiks pro dospělé Singl (2020).