VELKÁ KNIHA ČŮRÁNÍJakub Plachý

Ještě než se zvídavé děti večer vyčůrají a jdou spát, vyplatí se jim pro všeobecný přehled vědět, že čůrali již staří Římané, egyptští faraoni, ba i neandertálci. Čůrá ostatně taky plod v maminčině bříšku, kosmonaut nebo děda s hůlkou, přestože dva posledně jmenovaní přitom mají určité technické obtíže. Obrazová encyklopedie o věcech hluboce lidských „vyšla s pískem po žluté značce“ do všech světových stran a s přispěním kreseb, schémat, grafů a prospěšných varování před zrádným protivětrem líčí, jak mocná močovina kdysi zastoupila droždí, zkrášlující masti, bělidlo chrupu, neviditelný inkoust i sošné nápady umělců počínaje Duchampem a konče konceptualisty. Jakub Plachý zpracoval svůj bedekr jako urinálního vševěda výlučně pánského, což v očích dnešních moderních dam hrozí určitou diskriminací. Od dob slovutného pisoáru ve francouzských Zvonokosech však víme, že zakyslí moralisté stejně nakonec kapitulují. Vždyť kdo v životě nečůral, jako by nebyl – anebo dopadl jako Tycho Brahe.