VĚCI, KTERÉ ZTRÁCÍMEPETR BORKOVEC

Básně o ztracených věcech půvabně ukrývají i ztracené knihy dětství. Všechny, kdo si leporelo čtou nebo předčítají, rozněžní básní o medvědovi Flóra (Daisy Mrázkové) nebo o ztracené kudle v lese skrývající rébus pro čtenáře: „To je tak strašný, když pomyslím, že moje kudla leží sama v lese. Že kolem laně chodí pít a ve tmě roste kapradí – a ona se tam hrůzou třese!“ Těmto iniciačním nožíkům–rybičkám totiž Petr Borkovec věnuje své leporelo uzavírající pomyslnou trilogii „věcí“. Ale nejen jim, sledujeme povzdech nad mnoha ztracenými sponkami a deštníky, tetelíme se v kanceláři Ztrát & nálezů nad příběhem objevené staré náušnice a dědečkovy hole, pro kterou si přišla jeho vnučka. Pak básník předestře personifikovaný smutek gumičky, která utopena v kaluži již nesváže holčičce voňavé vlasy, a občas povzdychne nad věcmi, které se nám vracejí a přitom dělají „obličeje kyselý“ a my třeba za nimi občas smutníme.

Petr Borkovec (1970) působil jako redaktor Literárních novin a revue Souvislosti, s nakladatelstvím a kavárnou Fra organizuje autorská čtení. Jeho přírodní a křesťansky orientovaná lyrika (Mezi oknem, stolem a postelí, Polní práce, Milostné básně) pozoruje míjení a míhání našich všedních existencí. Malé i velké čtenáře oslovuje různými formami: konceptuálním leporelem O čem sní (2016, ilustrace Andrea Tachezy) nebo ceněnou sbírkou Každá věc má něco společného se štěstím (2019, ilustrace Martin Krkošek).

Petra Josefína Stibitzová (1988) absolvovala ateliér ilustrace a grafiky na pražské VŠUP. Kreslila trojdílný komiks Mor (2016–2017) Milady Mašínové a Pajasan (2016) Vratislava Brabence. Ilustrovala Tajemství Oblázkové hory (2018) Báry Dočkalové i předchozí pohádkové ptačí knihy Holub Kolumb a Holub Pírko. Jejím posledním opusem je komiks Sidonie (2021, scénář Tereza Srbová).