Malé loděPetr Borkovec

Malé lodě jsou již na první pohled krásně vypravenou sbírkou veršů v plátěné vazbě s otlaky mušlí a lodí, inspirující se v návratech k Jaderskému moři na italské straně břehu. Kdo zná Borkovcovy předchozí sbírky, může očekávat šibalskou hru se čtenářem. Najde přiznané parafráze z Ovidia nebo odkazy na jinou tvorbu („Nejlepší báseň o písku má stejně Daisy Mrázková“). Na předsádce knihy jsou promluvy dcer Petra Borkovce: dětský hlas z pobytu v Lido de Dante je půvabný ve své jednoduchosti vnímání mořské krajiny a pohostinnosti. Některé básně mají říkadlovou formu, jako Delta, některé jsou zasněné a dotýkají se pomíjivosti konkrétní chvíle i celého života, jako Poslední slunečník na pláži, a pak jsou tu mírně poťouchlé bajky s opakující se první strofou, jako Bajka o lišce a vlnách nebo Bajka o slaných vlnách. V řadě básní je vzdáván hold všem mořským tvorům, kterými se to tu jen hemží v poetických přirovnáních: mořský krab, platýs, tuňák, makrela, mečoun, mníkovec… Sbírka je ilustrována něžně rozpitými kresbami zaměřenými na detail, ústřední motivy představují loďky, slunečníky nebo mořští tvorové