Komise pro dětskou knihu SČKN a Česká sekce IBBY vytvořily projekt, v němž každoročně doporučují nové české knihy pro děti a mládež. Katalog slouží pro orientaci knihkupcům, knihovnám, školám, ale také rodičům a širší veřejnosti. Ve většině evropských zemí takový katalog vychází a všem, kdo s knihami a dětmi pracují, výrazně pomáhá.
Existují sbírky, na které se podíváte nejdříve jen letmo, ale po chvilce se do nich zcela ponoříte. Inspirace k Diktátům se sešla ze dvou zdrojů: Andrea Tachezy vytvořila koláže z různě nalezených předmětů, ve kterých ožívají roztodivné krabičky z dalekých krajů, suché listy, spony nebo kovové úlomky, a zabydlela je svými kresbami. Básníka Petra Borkovce pak zaujal sešit diktátů žáka 3. třídy, který pochází ze třicátých let z podkarpatské Polany – úryvky z něj naleznete na předsádce. Popustil tedy uzdu fantazii i experimentu a nezapomněl ani na prvotní funkci diktátů na dobrou noc s procvičováním („Setmělo se. / Byla tma. / Potmě louka u lesa / temněla / v černých čtyřlístcích.“). Poetistické hříčky stojí za trojicí básní Švestky a čaj neboli Koše a nůše a Amazonský diktát v portugalštině. Dojímá dětský dopis z daleké Austrálie, který jako kdyby byl poslán skoro před sto lety, nebo něžné vyznání s večerním motýlem. A jako v předchozích sbírkách je tu vzdáván hold klasickým knihám pro děti a v básni Čtu se pod jemnou tylovou koláží mihnou Děti z Bullerbynu. Kniha jako správný školní sešit obsahuje vložený modrý piják s básní a celkově její grafické zpracování působí jako krásný artefakt.
Petr Borkovec (1970), básník, prozaik, překladatel, literární redaktor a pedagog, dlouholetý dramaturg literárního programu kavárny Fra. Z knih pro děti a dospívající čtenáře připomeňme např. konceptuální leporelo O čem sní (2016, ilustrace Andrea Tachezy) nebo ceněnou sbírku Každá věc má něco společného se štěstím (2019, ilustrace Martin Krkošek), které jsou součástí souborného vydání Ledňáček jsou modré mokré holínky. Doprovodil básněmi i květinové koláže Michaely Kukovičové ve společné sbírce Modrá agáve (2021).
Andrea Tachezy (1966), absolventka pražské VŠUP, se věnuje volné tvorbě a od roku 2005 též knižní ilustraci. Za výtvarný doprovod titulů Ferdinande! (2014, Čestná listina IBBY) Robina Krále, Bořivoj a Blecha Fló (2014) Ivana Binara a Dům číslo 226 (2017) Jany Šrámkové obdržela ocenění Zlatá stuha, jí ilustrovaný soubor básnických textů Petra Borkovce O čem sní pak získal první cenu Fedrigoni Card Couture Award 2017. Přitažlivým titulem s rozkládacími ilustracemi je zahradní novela Jany Šrámkové Zuza v zahradách (2015). V románu Mojenka Olgy Stehlíkové (2022, Zlatá stuha) zpřítomňují křehké, snově laděné ilustrace zjitřené vnímání dospívající dívky.
| Ilustrátor: | Andrea Tachezy |
| 54 stran | |
| Praha, Běžíliška 2025 | |
| kniha, šitá vazba | |
| ISBN: | 978-80-88360-41-4 |
| Věk: | (11+) |
| Ukázka PDF | |