Kabát a kabelkaMarka Míková

V lovestory hřejivého zimního kabátu a růžové kabelky nečekejte žádný iniciační či magický moment, kdy věci obživnou a začnou mluvit. To se stalo už před příběhem; v první kapitole krátkého vyprávění o nevšední lásce za časů korony v kulisách liduprázdné Prahy se totiž ti dva rovnou seznamují. Oba cestují ranním autobusem, když si roztržitý (a jak se dozvídáme vzápětí, vlastně i trochu roztržený) kabát nevědomky položí rukáv na malou kabelku, která ho upjatě požádá, aby se posunul. Od té doby na sebe myslí, jednou se i zahlédnou: kabát letící povětřím a kabelka zachycená na provázku. Co všechno se v nonsensové pohádce s milostnou tematikou může přihodit? Úsměvné epizody, líčené se špetkou humoru i nezbytného napětí, čtenář zažije hned dvakrát – poprvé, když se stanou, a napodruhé, když si o nich zamilovaný pár vypravuje. Atmosféru příběhu v kolorovaných kresbách skvěle zachytila Galina Miklínová, v jejíž obraznosti už před lety nezapomenutelně ožily ponožky, a to když ilustrovala Šrutovy Lichožrouty. 

Marka Míková (1959) absolvovala obor režie a dramaturgie loutkářství na DAMU, vystupovala v několika hudebních skupinách (nyní Zuby nehty). Pracuje jako režisérka v divadlech Minor a Lampion (adaptace Karafiátových Broučků, 2018), věnuje se rovněž dabingu. Její prozaická prvotina Roches a Bžunda s ilustracemi Juraje Horvátha získala ocenění Nejkrásnější česká kniha 2002. Vypravěčsky neotřelá próza JO537 (Zlatá stuha 2010) byla podobně jako Knihafoss (2007), Mrakodrapy (2012) a Škvíry (2014) nominována na cenu Magnesia Litera. V roce 2021 vydala audioknihu První pohádková pohotovost a tři tištěné knihy pro děti – vedle Rýmovaček také lovestory Kabát a kabelka a prózu Kluk v ohni o odvaze chlapce, který utrpěl těžké popáleniny

Galina Miklínová (1970) absolvovala VŠUP v ateliéru filmové a televizní grafiky. Zabývá se animovaným filmem (režírovala mj. televizní večerníček O Kanafáskovi, 2002) a knižní ilustrací. Výtvarně doprovodila řadu pohádek a básnických sbírek Pavla Šruta, např. Pavouček Pája (2001), Veliký tůdle (2003), Verunka a kokosový dědek (2004, Zlatá stuha a Čestná listina IBBY 2006), Příšerky & příšeři (2005), Šišatý švec a myšut (2007). Ilustrovala i jeho populární trilogii o lichožroutech (2008–2013) a režírovala její celovečerní filmovou adaptaci (2016, cena Trilobit 2017). Dále ilustrovala knihy Evy Papouškové (Cílovníci, 2018, Kosprd a Telecí, 2018) či Petra Stančíka (série H2O, 2017–2019).