VÝBĚR ZE SOUČASNÉ ČESKÉ LITERATURY PRO DĚTI A MLÁDEŽ 2014/2015

Ilustrovala Andrea Tachezy
Praha, Albatros 2014, 40 stran
ISBN 978-80-00-03501-7
věk 6+

IVAN BINAR

BOŘIVOJ A BLECHA FLÓ

Titul jako stvořený pro první čtení otevírá neposedná a „mimořádně inteligentní“ blecha Fló, která se usadí v uchu malého Bořivoje. Kvůli jménu se chlapci všemožně vysmívají, jenže co naplat, když je to tak krásné rodové jméno s tisíciletou tradicí? Na radu této poletuchy se hrdina rozhodne neodejít k tátovi – přestože zrovna na něj vyšla řada ve střídavé péči –, ale vydat se na cestu kolem světa, zpestřenou odvážným rozhodnutím, že spolu poputují nikoli přes Kralupy, nýbrž přes Pomykov. Nakonec se oba tuláci rozletí zase po svém a čtenáři si dozajista oddechnou, že zrovna jejich vrstevník si to namířil opět domů. Příběh psaný s gustem i nadsázkou umocňují kresby Andrey Tachezy, jež výtvarnici vynesly další Zlatou stuhu.

Ivan Binar (1942), absolvent Pedagogického institutu v Ostravě, krátce pracoval jako učitel. Za normalizace vystřídal různá zaměstnání. Po odchodu do německého exilu koncem 70. let působil v redakci Rádia Svobodná Evropa. Dětem věnoval hned svoji prvotinu (Knížka o tom, jak pan Bouda s cirkusem se světem loudá, 1969; ilustrace Václav Beránek). Po návratu do vlasti v polovině 90. let vydal několik knih pohádek, např. S kouzelníkem do světa (1997), Kilo jablek pro krále (2003), Bibiana píská na prsty (2009). V návaznosti na předválečnou tradici autorské pohádky vyhledává posuny folklorních látek, jazykový humor a rád se zabydluje i v nonsensovém pábení.

Andrea Tachezy (1966) studovala v ateliéru textilu a alternativních technik a v ateliéru animovaného filmu na pražské VŠUP. Věnuje se volné tvorbě a knižní ilustraci, spolupracuje s časopisem Sluníčko. Subtilní kreace pro nečtenáře či začínající čtenáře vytváří kombinovanou technikou s převahou koláže, jak je patrné z knih Zuzany Kovaříkové Za zvířátky do lesa (2012) a Za zvířátky k vodě (2013) nebo z knihy Heleny Skálové Ježíšek (2011). Ocenění Zlatá stuha získala i loni, a to za doprovod trojrozměrného leporela Ferdinande! básníka Robina Krále.

Návrat zpět

Ilustroval Nikkarin
Praha, Albatros 2014, 136 stran
SBN 978-80-00-03695-3
věk 12+

PETRA BRAUNOVÁ

3333 KM K JAKUBOVI

Na obálce knihy se dočteme, že román o přelomové svatojakubské cestě do španělského poutního místa Santiago de Compostela autorka zpracovala na základě autentického deníku Mirka Korbela. Netřeba se však obávat, že se nám tím předkládá další tuctový deník z cesty, na niž se vydávají nejen osoby hluboce věřící, ale i ti, kdo hledají duchovní oporu nebo zkrátka prahnou po dobrodružství. Pro patnáctiletého Mirka, spokojeně „vegetujícího“ s rozvedenou maminkou a počítačem, se tento výlet za poznáním stává doslova životní zkouškou: absolvuje ho na kole s tátou, kterého téměř nezná a s nímž se dosud viděl jenom párkrát. Během putování bude nucen prokázat jak fyzickou odolnost, tak přehodnotit vztahy ke svým nejbližším – a hlavně se postupně naučí vnímat sebe sama. Svěže psané vyprávění v ich-formě zaujme dospívající čtenáře, avšak jistou dávku poučení poskytne i jejich rodičům.

Petra Braunová (1967) působila v různých povoláních, po roce 1989 mj. jako au-pair ve frankofonních rodinách. Tuto zkušenost ztvárnila v ceněném románu pro mládež Česká služka aneb Byla jsem au-pair (2004). Poloha autentického vyprávění je vlastní i jejím knihám pro menší děti Rošťák Oliver (2003), Rošťák Oliver a Marica čarodějka (2013), Kuba nechce číst (2006), Kuba nechce spát (2013) aj. V příběhu Ema a kouzelná kniha (2010) navázala na tradici próz o sirotcích a oživuje hrdinčiny osudy fantaskními motivy.

Nikkarin 1987), vl. jm. Michal Menšík, je ve výtvarné oblasti samoukem. Uplatňuje se jako kreslíř a scenárista autorských komiksů, v posledních letech také jako výrazný ilustrátor knih a časopisů pro mládež – např. románu Dračí polévka (2011) Aleny Ježkové či povídkové antologie Závrať (2013). Vydal alba 130 – Odysea (2009) a 130 – Hodní, zlí a oškliví (2010). Podílel se rovněž na komiksovém albu Ještě jsme ve válce (2011), jehož příběhy zobrazují autentické osudy obětí nacistického a komunistického režimu v někdejším Československu.

Návrat zpět

Ilustroval autor
Praha, Albatros 2015, 64 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-00-03837-7
věk 6+

JAN LAŠTOVIČKA

ABECEDA (Z) MĚST

Abecední expedice po čtyřech světadílech ve čtyřech knižních arších připomene svým formálním uspořádáním komiksové stripy legendárního detektiva Štiky z Ohníčku, v poetickém ohledu zase tvorbu pozdě doceněného emigranta Miroslava Šaška. Tato autorská kniha však není pouhým abecedářem, který prostřednictvím iniciál zařazených měst mladším školákům ukazuje, jak vtipně lze postihnout symboliku, s níž se jednotlivé položky knihy zabydlely v naší toulavé paměti. Poslouží jim především jako atlas míst od Antverp až po Zadar, kde zcestovalý autor dosud pobýval, což se týká i pozoruhodných jihoamerických lokalit jménem Iquique a Uyuni. A do třetice je Laštovičkův náčrtník moderním kabinetem kuriozit. Dětskému bystrozraku předkládá zajímavosti rozeseté po zeměkouli tak, že zde se potápějí staroslavné Benátky, tady londýnský rebel Banksy instaloval zavražděnou telefonní budku a tamhle zase medvědi z arktického městečka Whitehorse vyhlížejí nový příděl jedlých zlatokopů.

Jan Laštovička (1979), absolvent oborů výtvarná výchova a pedagogika na PedF UK, se věnuje hlavně knižní a časopisecké ilustraci. Kromě autorských knih pro děti vydává bibliofilie pro dospělé: jeho barevné linoryty doprovázejí např. samostatné vydání povídky Jana Zábrany Psovod Gerža (2009) nebo hororový příběh H. P. Lovecrafta The Hound (2014). Jeho ilustrace znají čtenáři Židovských listů, filantropického magazínu Umění darovat nebo měsíčníku Maxim. Když zrovna nekreslí, cestuje, navrhuje výrobky z porcelánu, staví sněhové sochy a sbírá fotografie graffiti – ty přetvořil do dvojice ročenek s názvem Pigtures.

Návrat zpět

Ilustroval Adolf Born
Praha, Slovart, 2014, 256 stran
ISBN 978-80-7391-907-8
věk 5+

JIŘÍ ŽÁČEK

CHYTRÉ POHÁDKY PRO MALÉ ROZUMBRADY

Třetí svazek pohádkových adaptací doprovázených ilustracemi Adolfa Borna pokračuje v úsilí Jiřího Žáčka kompletovat kouzelné látky z celého světa podle tematického klíče. Nyní ho zaujaly bystrý úsudek a moudrost, jež se navzdory zlovůli nakonec prosadí. Mezi nejstaršími vyprávěními, parafrázujícími ještě biblické náměty, zaujme příběh O králi Šalomounovi; zastoupeny jsou však i pohádky a anekdoty, v nichž ženská chytrost předčí rozum mužských protihráčů. Vybavujeme si Chytrou horákyni v podání Boženy Němcové, méně už třeba slovenskou pohádku Na chytrou ženu je i čert krátký. Autor nezapomněl ani na „moudré blázny“ – jak je příhodně nazval Emanuel Frynta –, a tak se ke slovu dostanou Nasreddin s Enšpíglem. Zvířecí šibaly zastupuje kupříkladu mazaná opice, která přechytračila tygra a do tohoto souboru připutovala až z Brazílie.

Jiří Žáček (1945) absolvoval stavební fakultu ČVUT a do roku 1991 pracoval jako nakladatelský redaktor. Už první básnické knihy pro děti Aprílová škola (1978), Ahoj, moře (1980), Kolik má Praha věží (1984) a Pro slepičí kvoč (1986) mu zajistily široký ohlas publika. Jeho poetika se sice proměňuje, avšak i v novějších knížkách Nemalujte čerta na zeď (2001) či Dobrý den, dobrou noc (1998 a 2011) si uchovává radostnou hravost. Autor oblíbeného Slabikáře (s ilustracemi Heleny Zmatlíkové) a scénáře k večerníčku Krysáci (2010) také adaptuje látky lidové slovesnosti ze všech koutů světa – ve svazcích Hrůzostrašné pohádky pro malé strašpytlíky (2011) a Čarodějné pohádky pro malé kouzelníky (2013). Letos obdržel Zlatou stuhu za celoživotní dílo.

Adolf Born (1930), malíř, grafik a ilustrátor, studoval na VŠUP a AVU. Ilustroval čtyři stovky titulů různorodých žánrů pro všechny věkové kategorie: pro děti nejčastěji příběhy Miloše Macourka, a to počínaje knihou Jakub a dvě stě dědečků (1963). Spolupráce s Jiřím Žáčkem se datuje už od jeho debutu Aprílová škola. Podílel se na tvorbě animovaných filmů (Mach a Šebestová, 1977, knižně 1982). Vystavoval po celém světě a obdržel četná domácí i zahraniční ocenění (Nejkrásnější kniha, Zlaté jablko BIB, Zlatá stuha, český finalista Ceny H. Ch. Andersena 2008 apod.).

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Albatros 2014, 94 stran + pexeso
ISBN 978-80-00-03499-7
věk 6+

MÁRIA NERÁDOVÁ

JAK VELBLOUD POTKAL ŤAVU
ČESKO-SLOVENSKÝ OBRÁZKOVÝ SLOVNÍK ZÁKEŘNÝCH SLOV PRO DĚTI

Výpravný slovník, porovnávající jazyky dvou blízkých slovanských sousedů, odráží aktuální potřeby dětí po rozdělení československé federace před dvaadvaceti lety. Jsme sice nadále propojeni jednak příbuzenskými pouty, jednak kulturními svazky, mizí však dennodenní kontakt, udržovaný do té doby převážně sdělovacími prostředky, a tak malé nejednou zmatou „zákeřná“ slovíčka. Předložený fond jim tyto záludnosti osvětlí v oddílech členěných podle dětského vnímání světa a vesměs i se sympatickou nadsázkou. Namátkou třeba „lopta“ je česky „míč“ a „raňajky“ se říká „snídani“, což lze bez obtíží vyrozumět při prázdninovém pobytu; o něco tajuplnější „vankúš“ znamená „polštář“ a „orgován“ bývá v českých parcích k vidění jako „šeřík“. Slovenským dětem se třeba snáz učí názvy měsíců, protože těchto dvanáct jmen je v jejich mateřštině odvozeno od latinských základů. Ke školákům zpoza obou stran hranice tedy míří poutavá pomůcka pro případ, že nehodlají zůstat k sousedům lhostejní.

Mária Nerádová (1988) absolvovala obor ilustrace v ateliéru Dušana Kállaye na bratislavské VŠVU a grafický design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Už za studií začala ilustrovat knihy pro děti. Působila ve studiu Calder, spolupracovala se zahraničními nakladatelstvími Usborne, Mondadori, Glottogon a Albatros, ve své vlasti s vydavatelskými domy Mladé Letá a Ikar. V soutěži Najkrajšie knihy Slovenska 2010 byla oceněna za původně studentskou práci Slovensko-český obrázkový slovník, jež se stala východiskem pro stávající podobu díla.

Návrat zpět

Ilustrovala Andrea Tachezy
Praha, Běžíliška 2016, nestránkované leporelo
s deskami v pevné vazbě
ISBN 978-80-906112-8-3
věk 8+

PETR BORKOVEC

O ČEM SNÍ

Poetické leporelo uložené do pevných desek prozrazuje už na rubové straně přebalu, že pohled Petra Borkovce a Andrey Tachezy na ty, kdo spřádají sny, bude oboustranně téměř konceptuální a fantazií rozhodně nešetří. Vstupní verše barevně vyznačují jednotlivé aktéry a tak trochu popostrčí malé i velké k tomu, co mají uvnitř očekávat. Z hlediska námořníka a zahradníka, přes slona, mouchu a rohlík až po babičku a švadlenku se tu v různých uskupeních veršů i básní v próze vyjevují touhy, představy a další polohy zasnění: „Moucha sní o zácloně v teplém pokoji,/ o škvíře pod poklopem na moučník,/ o místě, kam si prostě nedosáhneš.“ A podobně se dá objevovat, co ze slov básníka se přeneslo do koláží, které skrývají další rovinu osvobozujícího prožitku za zavřenými víčky, dokonce s přispěním špetky surreálna.

Petr Borkovec (1970) studoval bohemistiku na FF UK, působil jako redaktor Literárních novin, revue Souvislosti a překladatel z ruštiny. Za ranou básnickou sbírku Ochoz (1994) získal Cenu Jiřího Ortena. Jako přírodní a křesťansky orientovaný lyrik (Mezi oknem, stolem a postelí, Polní práce, Needle-book) pozoruje míjení a míhání našich všedních existencí. S nakladatelstvím a kavárnou Fra organizuje autorská čtení. Nejmenší čtenáře poprvé oslovil veršovaným leporelem Všechno je to na zahradě (2012).

Andrea Tachezy (1966) absolvovala ateliér animovaného filmu na pražské VŠUP. Ilustrace v knihách pro nejmladší děti vytváří kombinovanou technikou kresby, akvarelu a koláže, jak je patrné např. z knih Zuzany Kovaříkové Za zvířátky do lesa (2012) a Za zvířátky k vodě (2013). Příležitostně vytváří textilní hračky a kalendáře. Její trojrozměrné leporelo Ferdinande! (2013) s verši Robina Krále získalo Zlatou stuhu a bylo zapsáno na Honour list IBBY, další Zlatou stuhu získaly její ilustrace k pohádce Ivana Binara Bořivoj a blecha Fló (2014).

Návrat zpět

Ilustroval Jiří Stach
Praha, Meander 2015, 56 stran
ISBN 978-80-87596-60-9
věk 12+

IVAN WERNISCH

PLOP!
VYVRTIL ŽLAHVOUT PŠUNT I CHLPAL LIQUÉRE

Tvorba básníka Ivana Wernische, jenž do literatury vstoupil před půlstoletím s vrstevníky Petrem Kabešem, Antonínem Brouskem či Pavlem Šrutem, se vyznačuje dvěma polohami. Zatímco tu první lemuje existenciální smutek, druhá rozkochaně čerpá z více či méně avantgardních proudů dvacátého století. Je příznačná i pro „zdařilé verše a prózy“ souboru Plop!, kde autor paroduje osobnosti jemu blízké anebo přízemní poměry, každopádně však vrací do soudobé české poezie osobitý humor plný šklebů, potutelností a jazykové kombinatoriky vtělené do neologismů. V kombinaci s obrazovou „výzdobou“ Jiřího Stacha lze právem očekávat, že básníkova mystifikační hravost blízká groteskám Christiana Morgensterna okouzlí zejména dospívající čtenáře, kteří nejraději překračují hranice jazyka v touze najít svobodný prostor k vyjádření.

Ivan Wernisch (1942), básník, výtvarník, překladatel a editor, vystudoval keramickou průmyslovku v Karlových Varech. Další vzdělání mu znemožnily kádrový profil a postoje za normalizace. Zatímco v raných sbírkách vytvářel emotivně naléhavou poezii (např. Zimohrádek, 1965), později se věnoval mystifikačním hrám s formami a folklorními tradicemi, do nichž zaváděl avantgardní postupy, např. v knihách Doupě latinářů (1992) a Pekařova noční nůše (1994). V roli editora zpřístupňuje tvorbu opomenutých či obskurních kolegů, a to už od svého působení v samizdatu. V nakladatelství Meander vydal výbor Chodit po provaze je snadné – Ivan Wernisch mládeži (Nejkrásnější česká kniha 2011). Získal Státní cenu za literaturu (2012).

Jiří Stach (1944) vystudoval fotografii na FAMU. Působil jako filmový fotograf (podílel se např. na Menzlově snímku Ostře sledované vlaky). Fundus jeho díla, inspirovaný hlavně surrealismem a arcimboldovskou poetikou a shrnutý do výboru Natura magica (2006), je vystaven v předních muzeích po celém světě. Pro Meander dále výtvarně doprovodil knihu Lenky Uhlířové Velká cesta Malého pána (2008) či thriller pro vegetariány Mrkev ho vcucla pod zem (2013) od Petra Stančíka.

Návrat zpět

Ilustroval Petr Nikl
Praha, Meander 2015, 40 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87596-41-8
věk 5+

MICHAL BYSTROV

NECH TEN MECH

„V každém pravém muži je skryto dítě,“ postřehl na prahu moderny Nietzsche, „chce si hrát.“ A čeká na příležitost, až se zpoza bryndáků a plenek vynoří partner, se kterým si výlet do mechu rodné řeči užije nejlíp. Naše veršovaná tvorba pro nejmenší, v poválečném období zásadně pozvednutá Františkem Hrubínem a Jiřím Žáčkem, získala díky otcovství Michala Bystrova další hlas, který své potomky ubezpečuje, že náš svět je nejlepší z možných. S akvarely Petra Nikla se autorovy skladbičky, rýmovačky a další dětské etudy mění v náčrtník plný divotvorného zvířectva – „vidím ho jen já a ty / dospěláci nevnímají / kdo jim šlape na paty / kdo se skrývá za tramvají“ – a s prosvětleným veršem procházejí rajskou zahradou nesmyslů na cestě do zoo, metrem nebo do krajiny těsně před usnutím. Přesto básník posluchače připravuje na fakt, že zde číhají i hadi, protože leckteří potrhlí braši nedostali do vínku dar se smát. Pak poznáme, k čemu je na světě blues, jenže zůstat svůj bude přesto prozíravější než mít strach.

Michal Bystrov (1979) studoval bohemistiku na FF UK a absolvoval VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka. Prosadil se jako hudební kritik a publicista (Lidové noviny, Hospodářské noviny, Český rozhlas, Respekt, Reflex aj.), má blues rockovou kapelu. Překládal monografie o Bobu Dylanovi, Paulu Simonovi, Tomu Waitsovi apod. Vytvořil oceňovanou knižní trilogii Příběhy písní (2009–2015). Vydal sbírky Sebevražda čápem a Blues na rozcestí (obě 2013) a jeho tvorba je zastoupena i v soudobých antologiích moderní české poezie.

Petr Nikl (1960), spoluzakladatel umělecké skupiny Tvrdohlaví a laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého 1995, vystudoval pražskou AVU a věnuje se mnoha uměleckým formám od malby, přes loutkové divadlo až po hudební projekty. Plaše zasněné vidění světa vyzářil do autorských knih Pohádka o Rybitince (2001), O Rybabě a mořské duši (2002), Lingvistické pohádky (2006), Záhádky (Magnesia Litera za knihu roku 2008), Přeshádky (2010), Divňáci z Ňjújorku (2012) ad. Ve vzpomínkovém cyklu Foukací povídky (2013) se několikanásobný držitel Zlaté stuhy inspiroval hračkami své matky, výtvarnice Libuše Niklové.

Návrat zpět

Ilustrovala Andrea Tachezy
Praha, Běžíliška 2014, 52 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-86471-49-5
věk 4+

KLÁRA PONDĚLÍČKOVÁ

NĚCO TI POVÍM, JOHANE

Posmutněle něžná variace na klasický námět o soužití příslušníků nejstarší a nejmladší generace zaujme už tím, že se v partituře vyprávění pravidelně střídají vnučka-pozorovatelka a plyšový medvěd, což umocňuje napětí příběhu. Jejich rodina má totiž ve skutečnosti symbolické medvědy hned tři: mlčenlivého dědečka, který se navzdory dosavadní životní energii začal ztrácet v myšlenkách, dále jeho medvídka, jenž starého pána nadchl ve výloze hračkářství a jenž dostal jméno podle astronoma Keplera, a nakonec i malinkatou plyšovou Kordýlii, kterou medvědí rytíř Johan ochraňuje před všemi nebezpečími. Do barevně tlumených kreseb a koláží Andrey Tachezy zasadila debutující Klára Pondělíčková psychologickou etudu, v níž je kaňka na rodinné pohodě nevyřčená, ne-li přímo ve hvězdách – a přece nemáme pocit disharmonie sfér. Být zakutaný ve vnitřním vesmíru sice patrně znamená nějakou nemoc nebo snad rezignaci, ale pokud se pro daný stav věcí najde vhodný zvířecí parťák, porozumí trosečníkově touze ukazovat malým úchvatný svět.

Klára Pondělíčková (1978) vystudovala PF UK a působí jako specialistka na právo územních samosprávních celků a správní řízení. Podílela se na řadě komentářů k teorii a praxi správního řádu. V literatuře pro děti a mládež se představuje poprvé.

Andrea Tachezy (1966) studovala v ateliéru textilu a alternativních technik a v ateliéru animovaného filmu na pražské VŠUP. Věnuje se volné tvorbě a knižní ilustraci, spolupracuje s časopisem Sluníčko. Subtilní kreace pro nečtenáře či začínající čtenáře vytváří kombinovanou technikou s převahou koláže, jak je patrné z knih Zuzany Kovaříkové Za zvířátky do lesa (2012) a Za zvířátky k vodě (2013) nebo z knihy Heleny Skálové Ježíšek (2011). Ocenění Zlatá stuha získala i loni, a to za doprovod trojrozměrného leporela Ferdinande! básníka Robina Krále.

Návrat zpět
-2015

Ilustroval Jaromír Plachý
Praha, Meander 2014, 56 stran
ISBN 978-80-87596-43-2
věk 4+

JAN NEJEDLÝ (ed.)

MISTR SPORTU SKÁČE Z DORTU

Národ Járy Cimrmana nemá ke kulišárně nikdy dál než krůček a platí to už od chvíle, kdy malí Češi objeví kouzla řeči. „Říkadla, básničky, písničky a jiné srandičky“, které v polohách školkových i školních shromáždil coby novodobý Čelakovský v džínách folklorista Jan Nejedlý, předvádějí ve velké grafické rošťárně rozpoutané pastelkami Jaromíra Plachého hotový slovní cirkus. Na dvoustranách sbírky defiluje lidový humor uštěpačný i nactiutrhačný, rozjívený i absurdní, sladký i suchý, akusticky tříbený lehkonohou prozódií, postupy dada či bludným kruhem. Sbírka vtípků bez servítků posílí i bez dopomoci klasické představy o kráse slov mluvní dovednosti nejmenších, jejich jazykovou paměť a hlavně pro život tak podstatný smysl pro nesmysl. Uplatní se i jako vhodná sebeobrana, zvlášť pokud by bylo třeba čelit výpadu jiného posměváčka: „Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje. / Kdo to říká ještě víc, ten poletí na Měsíc.“

Jan Nejedlý (1971) vystudoval PedF UK a působil jako učitel a publicista, mj. v literárních časopisech Nové knihy a Tvar. Systematický zájem o surrealismus, patafyziku, podhoubí humoru a spodní patra lidové tvořivosti vtělil do bestiáře městských mýtů Nová pražská strašidla (2012). Uspořádal výbor z tvorby surrealistického básníka Karla Šebka Dívej se do tmy, je tak barevná (1996) a podílel se na antologii polistopadových erotických textů Jezdec na delfíně (2005, s R. Kopáčem). Uplatňuje se též jako scenárista dadaistických videoklipů.

Jaromír Plachý (1986) studoval v ateliéru animace na VŠUP. Věnuje se tvorbě počítačových her, animaci, ilustraci a komiksovým žánrům. Pro své mateřské studio Amanita Design vytvořil hru Botanicula (2012), za niž získal řadu ocenění doma i v zahraničí. Za klip Nunovó tango (2010) obdržel hlavní cenu na třeboňském Anifilmu a na turínském festivalu. Sérií stripů Jiné světy (2007–2011) a knihou komiksů Kmen a jiné příběhy (2007) zaujal porotce festivalu Komiksfest; jeho další komiksový počin představuje knížka Koule a Krychle (2010). Kresbami doprovodil i sbírku Daniely Fischerové Tetovaná teta (2015).

Návrat zpět

Ilustrovala Alžběta Skálová
Praha, Baobab 2015, 128 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-7515-008-0
věk 8+

OLGA ČERNÁ

KLÁRKA A 11 BABIČEK

Knížka drobného formátu, vydaná ve čtyřech barevných provedeních obálky, přináší navzdory nenápadnému zjevu velmi barvitou novelu v dopisech. Tato korespondence se odehrává mezi dlouhodobě hospitalizovaným dědečkem Tomášem a vnučkou Klárkou a shrnuje roční pobyt holčičky u jedenácti „babiček“. Pestrý životní styl i mluva těchto známých či naprosto náhodných opatrovatelek vyvolává škálu překvapivých situací, v nichž není nouze o humor ani o situace k pádnému zamyšlení. Rozdíly mezi městským a venkovským prostředím jsou okořeněny nespoutanými představami a pohlednicemi malé pisatelky. Celý příběh rámcově sklene dívčino dvojí noční vystoupení v oboru klavírní hry – tato vášnivá záliba jí bude nakonec dopřána i v nové rodině. Ilustrace Alžběty Skálové podtrhují dětský výraz kreseb i koláží.

Olga Černá (1964), absolventka agronomie na Vysoké škole zemědělské v Praze, působila jako knihkupkyně, lektorka a knihovnice. Publikovala v dětských časopisech Mateřídouška, Sluníčko a Jonáš, v současnosti bloguje pro týdeník Respekt. Žije v jihočeském Nadějkově. Mezi nejvýraznější počiny kmenové autorky nakladatelství Baobab, spoluzakladatelky Nadace Miroslava Šaška a editorky vzpomínkového alba To je M. Sasek (2014) patří prózy Kouzelná baterka (Zlatá stuha 2004) a Jitka a kytka (2010, obojí s ilustracemi Michaely Kukovičové). Dar fantazie a snový svět přírodnin propojila v knihách Poklad starého brouka (2007) a Z domu a zahrady (2011).

Alžběta Skálová (1982) absolvovala VŠUP v ateliéru Juraje Horvátha a pokračuje v rodinné výtvarné tradici. Věnuje se knižní ilustraci, především pro menší děti. Její autorská kniha beze slov Péťa medánek se stala Nejkrásnější knihou roku 2009 a vyšla rovněž ve francouzském překladu. Za absolventský titul Pampe a Šinka (2010) získala cenu Magnesia Litera 2011. I její předešlá spolupráce s Olgou Černou (Poklad starého brouka) se setkala s příznivým ohlasem u čtenářské i odborné veřejnosti.

Návrat zpět

Ilustroval autor
Praha, Arbor vitae 2014
dva sešity s perforovaným spojem
celkem 40 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-7467-073-2
věk 5+

MARTIN KUBÁT

PŘED PŮLNOCÍ 1, 2

Dvojice sešitů ilustrovaných kolážemi z útržků barevných papírů je spojena perforací, díky níž můžeme obě části procházet jako celek, anebo je od sebe odtrhnout a příjemně se chvět v každém zvlášť. Už jejich podtituly napovídají, nakolik Martin Kubát počítá s interakcí uživatele. Zatímco v prvním, bílém a veselejším – Dej pusu medvědici Miře na dobrou noc – zmíněná šelma, žabák Chevalier a kocourek Kaňka vybízejí předškoláka k projevení kladných emocí, v děsuplném povídání Kdo se bojí, tuto knihu neotvírá vynikne ještě mocněji použité roztřesené písmo. Přesto se v černočerné tmě zanedlouho objeví opět jásavá barva a růžový koník uchystá omladině daleko rafinovanější úkoly. Ponuřejší část diptychu pracuje s typickými dětskými sny, na něž strůjce této autorské knihy nejenže s léty nezapomněl, nýbrž posílá je dál všem snílkům na dobrou noc.

Martin Kubát (1981) absolvoval ateliér ilustrace a grafiky na VŠUP, zčásti ještě za působení Jiřího Šalamouna, později pod vedením Juraje Horvátha. Podílel se na projektech spolku Kopr (s důrazem na autorskou knihu) a uskupení BOX (komiksová tvorba). Za diplomovou autorskou knihu Je večer, vypusťte čerta! získal ocenění v kategorii studentských prací v rámci soutěže o Nejkrásnější knihu roku 2008. V roce 2013 vydal její volné pokračování Čistka. Podílí se na vizuální podobě svazků nakladatelství Fra, časopisu A2 a tiskovin Divadla Archa. Jeho diptych Před půlnocí vybojoval 2. místo v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2015 v kategorii knih pro děti.

Návrat zpět

Ilustrovala Nikola Hoření
Praha, Meander 2014, 64 stran
ISBN 978-80-87596-44-9
věk 8+

RADEK MALÝ

PŘÍHODY MATKY PŘÍRODY

Kdo přišel na chuť bajkám a nebajkám Rudyarda Kiplinga, bude potěšen i invencí Radka Malého. Sedmero příběhů z říše živých tvorů a hájemství zdánlivě neživých přírodnin, jejichž představitelé si chodí pro rady k Velké matce (popřípadě se sami dovedou vymanit ze zapeklitostí tolik podobných zádrhelům v lidském soužití), se vyznačuje laskavým nadhledem i špetkou nevtíravého poučení. Dozvíme se v nich, jak bobři přišli k placatému ocasu, proč už muším hejnům nevládne královna anebo proč stromy nemluví a „dnes už nanejvýš tak šumí“. To jen člověk, bijící se do prsou coby pán všeho tvorstva, želbohu dávno zapomněl šeptat svá přání do duté vrby „tulačce Přírodě“. A proto právě k němu – malému i velkému – směřují špílce vepsané mezi řádky tohoto souboru, aby její krásu nepouštěl ze zřetele.

Radek Malý (1977) vystudoval bohemistiku a germanistiku na FF UP v Olomouci. Jako pedagog působí na Univerzitě Pardubice a na své alma mater, uplatňuje se též jako překladatel. Jeho básnická tvorba pro děti i pro dospělé se setkala s příznivou odezvou čtenářské i kritické obce: Vraní zpěvy obdržely Cenu Jiřího Ortena 2004 a sbírka Větrní – Zcestné verše Magnesii Literu za poezii 2005. Ve souboru Kam až smí smích (2009) zúročil své básně a říkadla pro školní čítanky. Na melancholicky laděnou básnickou knihu Listonoš vítr (2011, Magnesia Litera 2012), zapsanou roku 2014 na Čestnou listinu Mezinárodní IBBY, navazuje Moře slané vody (obě sbírky ilustroval Pavel Čech). V rámci projektu Knížka pro prvňáčka vydal Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky (2013, s ilustracemi Alžběty Skálové).

Nikola Hoření (1989) studovala na VŠUP nejprve obor písmo a typografie, nakonec absolvovala zdejší ateliér ilustrace a grafiky. Oblíbila si zejména kresby tuší a pastelem. V roce 2012 výtvarně doprovodila poetickou knížku Tati, tobě přeskočilo Williama Saroyana. Ilustračně vděčný text se jí nabídl až se souborem bajek Radka Malého.

Návrat zpět

Ilustroval Jiří Franta
Praha, Labyrint / Raketa 2015, 96 nečíslovaných
stran + rozkládací předsádka s časovou osou
ISBN 978-80-86803-28-9
věk 10+

ONDŘEJ HORÁK

PROČ OBRAZY NEPOTŘEBUJÍ NÁZVY

Jednou o víkendu Ema a Mikuláš díky prarodičům zjistí, že slovem „galerie“ se neoznačují pouze soudobé chrámy konzumu, nýbrž i přívětivé instituce připravené na vrozenou dětskou chuť se ptát, pátrat, přemýšlet. Vítězné knize výročního zápolení o Magnesii Literu a Zlatou stuhu v příslušných kategoriích se s přispěním dialogické prózy proložené napínavým komiksem povedlo změnit výstavní prostory v nespoutané hřiště, kde se odehraje mnoho dobrého pro polidštění strašáka zvaného „moderní umění“. Zkušený popularizátor a výrazný protagonista komiksové scény propojili v půvabné zkratce uměnovědnou debatu s lehkou parodií a přímým přenosem z loupeže, k níž se čtyřčlenná výprava nachomýtne a v níž nejde o nic menšího než o bájný obraz Černý čtverec Kazimira Maleviče. Na základě doprovodných informací shrnujících hlavní osobnosti, směry, přístupy, techniky malby a taky nejslavnější galerijní loupeže si starší školáci utvoří plastický obrázek o tom, proč si tolik ceníme originálu i originality, s níž nám umělci zprostředkovávají své vidění světa.

Ondřej Horák (1976) vystudoval scénografii a teatrologii na DAMU a s popularizací současného výtvarného umění mezi dětmi, rodiči, seniory, nevidomými i osobami ve výkonu trestu má četné zkušenosti jako lektor a metodik. Spolupracoval mj. s Národní galerií, Galerií Středočeského kraje, Moravskou galerií a Slovenskou národní galerií. Provozoval vlastní galerii Benzinka (2006–2010, s M. Sybolovou) v prostorách bývalé čerpací stanice poblíž Slaného. V současnosti vytváří doprovodný program Ceny Jindřicha Chalupeckého pro mladé umělce do 35 let a je spolupracovníkem galerie tranzitdisplay.

Jiří Franta (1978), člen výtvarné skupiny Rafani, absolvoval AVU a vyučuje na brněnské FAVU. Zabývá se malbou, instalacemi, video artem a street artem. Zakladatel galerie ETC (2004–2010), spoluzakladatel komiksového časopisu KIX a několikanásobný finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého vystavoval doma i v zahraničí. Obvykle tvoří v tandemu s kolegou Davidem Böhmem (např. autorská kniha Nulla dies sine linea, 2012).

Návrat zpět

Ilustrovala Nikola Logosová
Praha, Běžíliška 2015, nestránkované leporelo
ISBN 978-80-906112-6-9
věk 4+

ROBIN KRÁL

REKOMANDO

Veršovanému leporelu pro nejmenší objevitele poetických krás mateřštiny nezbývá zprvu nic jiného než zbrázdit půl zeměkoule, poněvadž musí vystopovat kluky Vašíka a Vašíka na letním táboře. Když se ukáže, že jejich indiánské loviště v prostoru Malé Ameriky není za mořem ani v indické džungli, může ke slovu přijít naléhavý obsah dopisu od babičky. Je zapotřebí vypátrat dárek od pradědečka, který na tomtéž táboře přesně před půl stoletím coby dívenka zapomněla. Trojici indicií a zároveň pomůcek tvoří bublifuk, láhev minerálky a autorův oblíbený netopýr. A pokud je tajenkou skautskými mýty opředené a nešťastně zapikolované létající kolo, jistě se dá s přehledem zodpovědět i otázka mimo soutěž: Jakého slavného příbuzného měl asi kdysi rod těchto pravověrných táborníků?

Robin Král (1981) absolvoval estetiku na FF UK a scenáristiku na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde nyní působí jako pedagog. Zaměřuje se především na poezii pro nejmenší. Svět dětských tužeb a fantazií zachytil v poetických pásmech Šimon chce být krotitelem, Z Kroměříže do Paříže (obě 2011) a v netopýří hříčce Ferdinande! (2013, Zlatá stuha za ilustrace). Krom toho vytváří či překládá písňové texty: spolupracuje mj. s Divadlem Spejbla a Hurvínka (hry Hurvínek mezi osly, Jak s Máničkou šili všichni čerti) a kapelou Toxique.

Nikola Logosová (1992) studuje obor ilustrace na VŠUP a je členkou hudebního dua Gauner. Věnuje se komiksu, grafice, plakátu a tvorbě šperků. S Robinem Králem výtvarně spolupracovala už na knížce Pohádka o Opuštěněti (2014). Se spisovatelem Markem Šindelkou spolupracovala na komiksu Jaro (2014) a vytvořila i vlastní obrazovou verzi (2012) románu Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock.

Návrat zpět

Ilustroval autor
Praha, Knižní klub 2015, 112 stran
ISBN 978-80-242-4864-6
věk 5+

JIŘÍ KAHOUN

CO SE ZDÁ MEDVĚDŮM

Kdyby se pořádala anketa, která lesní zvířata inspirovala nejvíc knih pro děti, s přehledem by ji vyhráli medvědi. Po příhodách „včelích medvídků“, kteří se též stali loutkami z populárního večerníčku, Jiří Kahoun sepsal – a dokonce i vlastnoručně ilustroval – příhody skutečných medvědích brášků Pupíka a Bříška a jejich blízkých. Předškolní čtenáři si s nimi připomenou důvěrně známé situace, kdy hrdinové vypomáhají okolo chalupy nebo se sběrem lesních plodů, na jejichž konzumaci se poté s vervou podílejí. Brundibárská drobotina se stejně jako její publikum současně učí základním dovednostem a zažívá drobné radosti i strasti až do chvíle, kdy příroda zavelí uložit se k zimnímu spánku. Kniha sálající rodinnou harmonií potěší vlídným tónem a pochopením pro občasné malé nezbednosti.

Jiří Kahoun (1942), původním povoláním umělecký kovář a kameník, patří k nejzkušenějším tvůrcům pro děti v nejstarší spisovatelské generaci. Spolupracoval dlouhodobě s časopisem Sluníčko. Zaujal jak svým debutem Pískací kornoutek (1984), tak další desítkou titulů pro menší čtenáře (např. Štěstíčko a kocouří dědeček, 2009). Podle jeho námětů byly natočeny oblíbené seriály Příhody včelích medvídků, Včelí medvídci od jara do zimy, Jak se mají včelí medvídci? (knižně 1992, 2005 a 2009; ilustrace a loutky Ivo Houf) či Toronto Tom, kocour z Ameriky (knižně 1993, ilustrace Jitka Walterová). Pozoruhodně ztvárnil i vyprávění o kouzlech železniční (O mašinkách – Pohádky na kolejích, 2007) a letecké dopravy (O létajících strojích – Pohádky z povětří, 2013). V roce 2013 obdržel Zlatou stuhu za celoživotní přínos literatuře pro děti a mládež.

Návrat zpět

Ilustrovala Jana Hrušková
Praha, Běžíliška 2015, 140 stran
ISBN 978-80-906112-1-4
věk 10+

ROBIN KRÁL

VYNÁLEZÁRIUM

V místech, kde se před třemi lety zastavil Poetický slovníček dětem v příkladech od Radka Malého, se průvodcovského žezla ujímá další projekt popularizující poezii v očích dětí školou povinných. V deseti výletech do pokročilejších básnických forem poodhaluje Robin Král poklady epochy, v níž byl básník ještě uznáván jako poslední instance v otázkách krásy. Ať zabrousí do Středomoří za kořeny sonetu, rondelu či villonské balady, ať se potměšile culí v pětiverších irského limeriku, nebo ukazuje, jak postupují arabský gazel či malajské pantum, vždy jsou předložené etudy na dané veršové schéma výrazně hudební i hravé. Zásluhou ilustrací Jany Hruškové, jejichž vtip vrcholí v sekci dálněvýchodních kaligramů, a díky typografii Zuzany Brečanové se tento básnický bedekr skládá v celek stejně vynalézavý jako jeho další záměr. Třebaže se už na hony vzdálil tématům, o nichž pěli středověcí trubadúři okouzlení krásou dam, oslavuje tvořivý um, který dal lidstvu rentgen, kostkový cukr i lyžařský vlek, otvírák, žárovku, motor… A v neposlední řadě nástroj, bez něhož se poezie neobejde: písmo.

Robin Král (1981) absolvoval estetiku na FF UK a scenáristiku na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde nyní působí jako pedagog. Zaměřuje se především na poezii pro nejmenší. Svět dětských tužeb a fantazií zachytil v poetických pásmech Šimon chce být krotitelem, Z Kroměříže do Paříže (obě 2011) a v netopýří hříčce Ferdinande! (2013, Zlatá stuha za ilustrace). Krom toho vytváří či překládá písňové texty: spolupracuje mj. s Divadlem Spejbla a Hurvínka (hry Hurvínek mezi osly, Jak s Máničkou šili všichni čerti) a kapelou Toxique.

Jana Hrušková (1985) absolvovala VŠUP v ateliéru filmové a televizní grafiky a také stáže na uměleckých školách v Marseille a Záhřebu. Věnuje se převážně animované tvorbě – spolupracovala např. s písničkářkou a scenáristkou Karolínou Kamberskou a s magazínem pro začínající umělce Komfort Mag. Experimentuje však i s fotografií, prostorovými objekty a technikami šití. Jako ilustrátorka děl pro děti a mládež se představuje poprvé.

Návrat zpět

Ilustroval autor
Havlíčkův Brod, Petrkov 2014,
80 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87595-35-0
věk 7+

PAVEL ČECH

VELKÁ KNIŽNÍ ZÁHADA

Obrázkovou knihu-poklonu svým nejoblíbenějším titulům z klukovských let pojal kreslíř jako hold zlatému fondu dětské četby a snad i chutným sýrům. Úsměvná historka o chrabrém kocouru Alfrédovi z jednoho a o myšáku Kvídovi z druhého svazku, které se vedle sebe náhodou ocitly v poličce, skrývá přímo detektivní hádanku: Kdo přemisťuje ilustrace odtud tam a zase zpátky? Spolu s vtipným rozuzlením se pátrači dočkají řady užitečných čtenářských tipů, neboť autor na jednotlivých dvoustranách vzdává poctu například ilustracím Karla Franty z komiksu Malý Vinnetou či klasické pohádce Josefa Čapka Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort. Vzhledem k Čechovým fantazijním východiskům se můžeme spolehnout na to, že výtvarník při volbě neopomene ani Foglarovy a Fischerovy Rychlé šípy, ani Riuovy a de Neuvillovy rytiny z verneovky Dvacet tisíc mil pod mořem.

Pavel Čech (1968) je výtvarník-autodidakt, od roku 2004 působí ve svobodném povolání. Úspěch pohádky O čertovi (2002) ho podnítil k vytváření dalších autorských knih či komiksů pro děti a mládež – mj. děl O zahradě (2005), O klíči (2007), Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009) nebo pásma Dědečkové (cena Muriel v kategorii Nejlepší kresba 2011). Poetickými ilustracemi doprovodil básnické sbírky Radka Malého Listonoš vítr (2009) a Moře slané vody (2013). Za komiks Velké dobrodružství Pepíka Střechy o chlapci ověřujícím si pouto přátelství získal Magnesii Literu 2013 v kategorii knih pro děti a mládež. Téhož roku vydal i komiksový cyklus Dobrodružství Rychlé Veverky.

Návrat zpět

Ilustroval Jitka Petrová
Praha, Mladá fronta 2014, 120 stran
ISBN 978-80-204-3270-4
věk 8+

DANIELA FISCHEROVÁ

POHORŠOVNA

Autorská pohádka oceněná Zlatou stuhou v kategorii beletrie pro děti vychází ze soudobé popularity historek ze škol čar a kouzel, avšak dovozové vzory žánru fantasy přeonačuje komickým přetočením znamének ve stylu proslulé Saxany. V zemi hrůzovládného Krutohlava totiž existuje kárné zařízení pro nepřizpůsobivé zástupce říše strašidel, kteří projevují sklony lidem neškodit, ba jsou všelijak trapně měkkosrdcatí. Pokud bič Zloberty Škudibertové nezakročí včas, mohli by se z nich klidně stát lékaři bez hranic nebo slepečtí psi. Dokážou se ale v pohoršovně včas přizpůsobit? Pouze nenápadný chlapec Sudíček z titulu svého věšteckého nadání tuší, jak se ten nepořádek semlel. Suverénní jazyk Daniely Fischerové podpořený situačním humorem, příjemnou porcí rozjívenosti i dynamickými ilustracemi Jitky Petrové dovede mladší školáky k ujištění, že náš svět je se světem kouzelných bytostí nejlepší smířit k obapolnému prospěchu.

Daniela Fischerová (1948), absolventka dramaturgie a scenáristiky na pražské FAMU, se prosadila zejména jako autorka divadelních a rozhlasových her – k jejím nejvýraznějším počinům patří Hodina mezi psem a vlkem (1979), Velká vteřina (1991), 12 způsobů mizení (2008) a Nevděčné děti (2010). Ve tvorbě pro děti zaujala nejen soubory pohádkových adaptací Duhové pohádky (1982 a 2003) či Kouzelná lampa (2010), ale i příběhem z léčebny (Lenka a Nelka neboli Aha, 1994). Nejmenším nejnověji věnovala básnickou sbírku Tetovaná teta.

Jitka Petrová(1975) vystudovala obor animace na VŠUP a věnuje se grafice, knižní ilustraci a webdesignu. Za doprovod výboru z české poezie 20. století V Tramtárii, tam je hej (2004) získala Zlatou stuhu. Za počítačovou hru pro knihu Krtčí výlety (2006, s Janem Hlaváčem) obdržela Cenu Josefa Hlávky a byla nominována do vídeňské soutěže Top Talent. Její hravý rukopis se uplatňuje v řadě prací pro nejmenší, od leporela Jiřího Žáčka O odvážném autíčku (2008), přes uměleckonaučné projekty (Můj první slovník českého jazyka, 2008) a až po dvě večerníčkové série o Bertě a Ufovi (2007–2010, knižně 2014, s Miroslavem Adamcem).

Návrat zpět

Ilustrovala Iku Dekune
Praha, Triton 2015, 98 stran
ISBN 978-80-7387-581-7
věk 6+

MILOŠ KRATOCHVÍL

ZAJATCI STŘÍBRNÉHO SLUNCE

Překvapivě vyznívající próza z pera ostříleného tvůrce nás chvíli ponechává v nejistotě, jaký žánr – a ještě k tomu pro nejmenší čtenáře – tentokrát vytvořil. Variace na dystopii si zkouší představit, co by se stalo, kdyby se kulisy akčních počítačových her zhmotnily v realitu. Šestiletý Marek žijící v blízké budoucnosti dostává od otce DVD s hrou Město (nad nímž se tyčí Hrad) a ponoří se do ní s vervou. Podaří se mu Město zlikvidovat a zachovat si přitom i nějaký ten život, byť ho rodinní příslušníci nejednou krotí, že hry se neprovozují pro radost ze zabíjení. Ve snu se pak ocitá v jeho sutinách a průvodcem je mu hoch, kterého zasáhl třemi ranami. Jako pachatel těchto ruin je Marek donucen přemýšlet nad způsobenou spouští i nad kotoučem stříbrného slunce, jež vyjde nad znovu postaveným Městem a klade dětem i dospělým znepokojivou otázku, kde končí hranice virtuálna. Půvabné ilustrace Iku Dekune plasticky uchovávají dětské představy.

Miloš Kratochvíl (1948) studoval žurnalistiku na UK, působil jako redaktor týdeníku Stadion a televizní scenárista. Tvorbě pro děti a mládež se začal věnovat po roce 1989: píše prózu, poezii, písňové texty, pohádky. Realizoval četné scénáře k pohádkám a seriálům (Čaroděj z nafukovacího stromu, knižně 2008), podílí se na televizním pořadu Kouzelná školka. V knize Modrý Poťouch (Zlatá stuha 2010) vystupují zvláštní bytosti s trumpetkovým „našeptávadlem“, jejichž působení je podobně jako v mnoha autorových knihách značně rozverné. Neméně přitažlivá je i jeho pentalogie Pachatelé dobrých skutků (2009–2012).

Iku Dekune 1969) absolvovala obor grafika na Musashino Art University v Tokiu a od roku 2002 žije se svým mužem v Praze. Je rozkročena mezi evropskou kulturou a principy japonského umění, za což se dočkala ocenění i na mezinárodním poli. Za ilustrace k pohádce Das Meerhäschen bratří Grimmů získala Grand Prix 2003 na Bienále ilustrací Bratislava, za doprovod k Divokým husám (česky pod názvem Divoké labutě) Michaila Bulatova získala cenu Nejkrásnější kniha Japonska 2005.

Návrat zpět

Ilustroval kolektiv autorů
Praha, Česká televize – Edice ČT 2015,
448 stran
ISBN 978-80-7404-154-9
věk 4+

KOLEKTIV AUTORŮ

VEČERNÍČKŮV POHÁDKOVÝ ŠPALÍČEK

Když se přesně před padesáti lety na obrazovce ČST objevil chlapeček v papírové čepici, asi málokdo v napjaté situaci věřil, že se večerníčkové seriály na dobrou noc stanou v Československu a později i v obou samostatných republikách takovým fenoménem. Jejich tematická a výtvarná škála je navýsost pestrá. Zahrnuje nejen adaptace starších pohádkových textů (Nauman, Nepil, Lada, Plachta, Poláček, Vančura aj.), ale i animované projekty vytvářené už souběžně pro televizní uvedení (Čtvrtkův a Pilařův Rumcajs, Čechurův a Šalamounův Maxipes Fík apod.) Z nových tvůrců je ve výběru nejpočetněji zastoupen milovník živé přírody Václav Chaloupek a přibývá i rozverných féerií. Vedle soupisu autorů předloh, scenáristů, výtvarníků a režisérů uvádějí podrobné kredity svazku i jména kameramanů, autorů hudby a herců v roli vypravěčů.

kolektiv autorů: Miroslav Adamec, Jan Balej, Lubomír Beneš, Ivan Binar, Rudolf Čechura, Václav Čtvrtek, Edgar Dutka, Stanislav Havelka, Václav Chaloupek, Petr Chvojka, Vladimír Jiránek, Anna Jurásková, Olga Kafková, Jiří Kahoun, Martina Komárková, Libuše Koutná, Pavel Koutský, Marie Kšajtová, Marie Kubátová, Josef Lada, Josef Lamka, Hana Lamková, Miloš Macourek, Jiří Munk, Alena Munková, Milan Nápravník, Pavel Nauman, František Nepil, Jaroslav Pacovský, Cyril Podolský, Karel Poláček, Vlasta Pospíšilová, Irena Povejšilová, Eva Povondrová-Nývltová, Jindřiška Ptáčková, Jan Smolík, Klára Smolíková, Ludvík Středa, Jiřina Středová, David Súkup, Emil Šaloun, Jiří Šebánek, Milan Šebesta, Božena Šimková, Marie Šolleová, Ljuba Štíplová, Šárka Váchová, Jaroslav Vidlař, Karel Vlček, Jindřich Vodička.

kolektiv výtvarníků: Jan Balej, Luděk Bárta, Adolf Born, Barbora Dlouhá, Gabriela Dubská, Lubomír Dušek, Helena Dušková, František Freiwillig, Ivo Houf, Radek Houf, Jarmila Houfová, Jaromír Gál, Vladimír Jiránek, Josef Lada, Jiří Kalousek, Milan Lesiak, Věra Marešová, Zdeněk Miler, Jitka Petrová, Radek Pilař, Vladimír Renčín, Zdeněk Smetana, Antonín Stoják, Milada Sukdoláková, Eva Sýkorová-Pekárková, Jiří Šalamoun, Ivo Šedivý, Jan Trippmann, Šárka Váchová, František Vystrčil, Jitka Walterová.

Návrat zpět

Ilustrovala Michaela Kukovičová
Praha, Baobab 2015, 60 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-7515-004-2
věk 5+

OLGA ČERNÁ

TO JE PRAHA

Exilový tvůrce obrázkových knih pro děti Miroslav Šašek (1916–1980) byl sice křtěný Vltavou, ale doma se dočkal uznání až v našem století. Po vydání základního fondu průvodců po devatenácti světových metropolích, jimiž svého času bavil nejmenší všech kontinentů, se jeho praneteř Olga Černá – spoluzakladatelka nadace nesoucí výtvarníkovo jméno – rozhodla v duchu podmanivé šaškovské zkratky vytvořit též nikdy nenapsanou poctu Praze. Se zatoulaným pejskem Punťou a dvojicí skejťáků prozkoumává magii Matky měst způsobem, nad kterým zaplesá každý strukturalista: věnuje se jí pěkně po tématech. Michaela Kukovičová, jejíž vidění reality sestříhané do koláží prokládají naivistické kresby, opatřila hvězdnou slávu našeho hlavního města civilními konturami. Máme přece největší funkční světový hrad a mívali jsme i nejobludnější pomník Stalinovi, lezl tudy Kafkův brouk Řehoř Samsa, plaval tu Šemík, bloumal Golem a před sto lety se zde zrodil chlebíček.

Olga Černá (1964), absolventka agronomie na Vysoké škole zemědělské v Praze, působila jako knihkupkyně, lektorka a knihovnice. Publikovala v dětských časopisech Mateřídouška, Sluníčko a Jonáš, v současnosti bloguje pro týdeník Respekt. Žije v jihočeském Nadějkově. Mezi nejvýraznější počiny kmenové autorky nakladatelství Baobab, spoluzakladatelky Nadace Miroslava Šaška a editorky vzpomínkového alba To je M. Sasek (2014) patří prózy Kouzelná baterka (Zlatá stuha 2004) a Jitka a kytka (2010, obojí s ilustracemi Michaely Kukovičové). Dar fantazie a snový svět přírodnin propojila v knihách Poklad starého brouka (2007) a Z domu a zahrady (2011).

Michaela Kukovičová (1968) vystudovala obor animace na VŠUP, kde v současnosti působí jako pedagožka v ateliéru ilustrace a grafiky. Zabývá se knižní a časopiseckou ilustrací, tvorbou krátkých filmů a videoklipů. Je několikanásobnou finalistkou oborových soutěží. Její koláže ve stylu poetismu a pop-artu přispěly např. k úspěchu hříčky Kouzelná baterka Olgy Černé (Zlatá stuha 2004), nonsensové knihy Komínek & Budíček (2007) Pavla Hrnčíře nebo cyklům pověstí Prahou kráčí lev (Nejkrásnější kniha 2008) a Řecké báje (Zlatá stuha 2009) Aleny Ježkové.

Návrat zpět

Ilustrovala Daniela Olejníková
Praha, Baobab 2015, 70 stran
ISBN 978-80-7515-019-6
věk 8+

JIŘÍ DVOŘÁK

HAVĚTNÍK

Další ilustrovaná encyklopedie z pera zkušeného popularizátora přírodních krás Jiřího Dvořáka coby volné pokračování úspěšného Rostlinopisu znovu vychází z výhod uměleckonaučného principu. Příběhy málo zářných reprezentantů živočišné i rostlinné říše mohou být velice dobrodružné, neřkuli přímo překvapivé. Mírumilovnější organismy – jako třeba žížaly – pečují o vyrovnaný ekosystém země, kdežto armádně organizované roje hmyzu, virů či všelijakých parazitů otravují životy různých souputníků od přičinlivých včel (kleštík) až po takzvaného „pána tvorstva“ (veš). Titul, podobně jako jeho předchůdce vybavený didaktickým aparátem hádanek pro zaujatého školáka, provázejí kresby Daniely Olejníkové, jíž není cizí přiměřená nadsázka. Celek se tak může stát vyhledávanou knihou pro pobavení celé rodiny.

Jiří Dvořák (1970) vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze a pracuje jako šéfredaktor časopisu Naše krásná zahrada. Vydal knížky Slepice a televize (2003), Zpátky do Afriky! (2005) a Minimax a mravenec (2009). V těchto autorských pohádkách zprostředkovává čtenářům mladšího školního věku poznání přírodních jevů a úkazů. Vynalézavá encyklopedie Rostlinopis (s ilustracemi Alžběty Skálové) byla nominována na Magnesii Literu 2013. Kritiku zaujal i jeho poetický soubor Jak zvířata spí (2014).

Daniela Olejníková 1986), slovenská malířka a ilustrátorka, vystudovala bratislavskou VŠVU, obor malba a jiná média. Od roku 2005 se zúčastňuje mnoha výstav a dvakrát získala ocenění v soutěži o Najkrajšie knihy Slovenska. Ilustrovala mj. knihu O basetovi, ktorý neznášal mľaskanie (2009) Mira Čárského, La casa del fiore volante e altre fiabe (2010) Renaty Franky Flamigni, surreálnou frašku V melónovom cukre (2011) Richarda Brautigana a dystopickou trilogii Spící město Martina Vopěnky (2011–2013).

Návrat zpět

Ilustrovali Zdeněk Smetana (za spolupráce Marii Axamitové) a Martin Otevřel
Praha, Česká televize – Edice ČT, 128 stran
ISBN 978-80-7404-156-3
věk 4+

MARTIN OTEVŘEL

ŠTAFLÍK A ŠPAGETKA - PSÍ KUSY

Původní večerníček Štaflík a Špagetka režiséra Václava Bedřicha podle libreta Aleny a Jiřího Munkových a s obrázky Zdeňka Smetany se poprvé uváděl už před čtyřiačtyřiceti lety. Nových sedm příběhů, které s užitím původních předloh autorsky dotvořili výtvarníci Martin Otevřel a Mária Axamitová, představí titulní dvojici už třetí generaci předškoláků, tentokrát coby sportovce. Pejskové i zlomyslná vrána v roli podněcovatelky většiny skopičin se činí nehledě na roční dobu, povrch a disciplínu. V komiksu s prostou vyprávěcí linkou, jen tu a tam rozčeřeném výkřikem, se najde dialogů poskrovnu, nicméně hrdinové se utrhli ze řetězu tak požehnaně, až hrozí, že se jejich chaloupka promění v kůlničku na dříví. Dokud mezi postavičkami nedojde k dočasnému smíru, můžou se předškoláci spolehnout na to, že při objevování světa je nejlepší nestát jako spráskaný pes.

Martin Otevřel (1967) absolvoval SUPŠ v Uherském Hradišti a věnuje se animovanému filmu jako výtvarník, animátor a režisér. S Calpurniem Pisónem režisérsky spolupracoval na filmu El bueno de Cuttlas (1993; 1. cena na festivalu v Bilbau, Cena Hermíny Týrlové a Cena Pierot) a na filmu Con cien cañones por banda (1992; Cena poroty na festivalu televizní tvorby v Cannes). S výtvarníkem Janoschem vytvořil celovečerní kreslený film Oh, wie schön ist Panama (2006). V letech 2012–2014 natočil třetí řadu večerníčků se Štaflíkem a Špagetkou. Přispívá jako ilustrátor do Mateřídoušky, ilustroval Příběhy s narkolepsií Jitky Buškové.

Zdeněk Smetana (1925) studoval soukromě v ateliéru Cyrila Boudy a věnoval se animovanému filmu v Trnkově studiu Bratři v triku. Jako ilustrátor dětských knih se uplatňuje od 70. let. K jeho nesmrtelným pohádkovým hrdinům patří popletové z Pohádek z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky (1971), Kubula a Kuba Kubikula (1931, ilustrace 1976) Vladislava Vančury, skřítek Rákosníček ze série knížek (1975–1987) Jaromíra Kincla, z překladové tvorby Malá čarodějnice Otfrieda Preusslera. Nestor českého animovaného filmu a laureát benátské ceny Lev sv. Marka převzal na třeboňském Anifilmu 2014 cenu za celoživotní dílo.

Návrat zpět

Ilustrovala Tereza Ščerbová
Praha, Argo 2014, 98 stran
ISBN 978-80-257-1311-2
věk 10+

MARKA MÍKOVÁ

ŠKVÍRY

Marka Míková se v tvorbě pro děti a mládež neomezuje pouze na prostor české kotliny, naopak postavy jejích fantazijních próz brázdí daleký Island (Knihafoss, 2007) nebo se přímo ocitají za velkou louží (Mrakodrapy, 2012). V příběhu osmileté Matyldy, vyrůstající jen s otcem - filmovým režisérem, si však vystačí s kulisami jednoho jediného domu. Dívce se cestou na nákup zjeví tajemné škvíry, jimiž sestoupí do fantaskní krajiny a přitom narazí na sousedčinu ztracenou fretku, vykukující i na obálce knihy. V tomto ireálnu Matylda prožije svůj dospělý osud, v němž se naplní její dosud bolestně zasuté touhy. Iniciačnímu vyprávění se podařilo skloubit všednodenní realitu se snovými vizemi, které nás provázejí v hladině vědomí i podvědomí. Kresby Terezy Ščerbové v překvapivém modro-oranžovém ladění dotvářejí celek krásné knihy a utvrzují zvolna dospívajícího čtenáře v naději, že je dobré věřit v lepší, naplněný, prozářený život.

Marka Míková (1959) absolvovala obor loutkoherectví na DAMU, hrála v několika filmových pohádkách a vystupovala ve skupinách Dybbuk, Panika a Zubynehty. Uplatnila se jako rozhlasová moderátorka a režisérka v dětském divadélku Minor, v současnosti se věnuje dabingu. Její prozaická prvotina Roches a Bžunda získala ocenění Nejkrásnější česká kniha 2001. Vypravěčsky neotřelá próza JO537 (Zlatá stuha 2010) byla podobně jako knihy Mrakodrapy, Knihafoss a Škvíry nominována na cenu Magnesia Litera.

Tereza Ščerbová (1982) studovala na ostravské SUPŠ a dále výtvarnou výchovu na Filozofické fakultě OU a ilustraci na VŠUP v ateliéru Juraje Horvátha. V rámci studia absolvovala stáž ve švýcarském Lucernu pod vedením Pierra Thomé. Spolupracuje mj. s časopisy Živel a Host, s nakladatelstvím Argo a výtvarnou školkou Malvína. Její zasněné ilustrace k próze Marky Míkové Škvíry (2004) získaly Zlatou stuhu v kategorii knih pro starší děti a mládež.

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Nakladatelství 65. pole 2015,
24 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87506-65-3
věk 4+

KATARÍNA MACUROVÁ

ZAJÍČKOVA CESTA

Osamělý bílý zajíček je jiný než lední medvědi, mezi nimiž vyrostl, a tak se jednoho dne rozhodne vyhledat své příbuzné na základě shodného stínu. Putování ke kořenům ho vede přes cizí země, kde se setkává třeba s labutí, tygrem nebo v Číně s bourcem morušovým, až na rozlehlou louku, na níž skotačí ušatý kamarád. Každá postavička v knize je trojrozměrným, počítačově modelovaným prvkem, jelikož bylo nutné, aby stíny protagonistů odpovídaly ilustracím a zápletce – vytvářejí tím dojem skládaček, které jsou pro nejmenší tak přitažlivé. Originální autorská kniha, upomínající na rozličné barvy a formy všude kolem nás, svým důrazem na potřebu vzájemnosti v globální světové vesnici potěší citlivé čtenáře bez rozdílu věku.

Katarína Macurová (1983) absolvovala ateliér volné grafiky a knižní ilustrace u Dušana Kállaye na VŠVU, kde nyní působí jako asistentka na katedře grafiky a jiných médií. Symboliku Zajíčkovy cesty podnítily její stáže v Řecku, Mexiku, USA, ve Španělsku a Skotsku. Kniha, zprvu vydaná nákladem slovenské T-Gallery, získala ocenění Communication Arts Award of Excellence (USA) a byla vybrána mezi finalisty soutěže Britské asociace ilustrátorů (AOI). Výtvarnice se obvykle zaměřuje na ilustrace souborů lidové slovesnosti, doprovodila např. svazky Turčianske povesti, Riečne povesti (obojí Matica slovenská) a Ja nič, ja muzikant Braňa Jobuse (Slovart).

Návrat zpět

Ilustrovala autorka
Praha, Meander / Národní galerie v Praze 2015,
20 nečíslovaných stran + sešit v papírovém kufříku
ISBN 978-80-87596-46-3 (Meander)
ISBN 978-80-7035-577-0 (Národní galerie v Praze)
věk 7+

MARCELA KONÁRKOVÁ

GALERIE
ANEB ARTUROVO DOBRODRUŽSTVÍ

Další výlet do galerie – tentokrát v podání Marcely Konárkové – sází na interaktivní rozhovor s uměním hned ve dvou polohách. Hlavní titul v pevných deskách připomíná obsáhlé leporelo s posuvnými prvky umožňujícími měnit podobu obrazů. Navíc je do soupravy vložen i pracovní sešit, který čtenáře přímo vybízí k rozličným aktivitám. A o čem tento umělecký kufřík vypovídá? Okatý průvodce Artur v bílém plášti si hoví na obraze neznámého mistra, jenž však do slovutné galerie očividně nepatří. Jelikož je vystaven posměškům návštěvníků, vydává se na cestu po významných plátnech, chvíli si v nich pobude a při té příležitosti poukáže na typická témata a malířské směry. Poznáme s ním třeba duhovou krajinu Františka Kupky, kubistickou ženu v křesle s knihou od Emila Filly, balony Kamila Lhotáka nebo snový svět malířky Toyen. Komplet zprostředkovává první kontakt s předními díly českých tvůrců doslova všemi smysly, a podněcuje tím žádoucí kreativitu našich nejmenších.

Marcela Konárková 1988) absolvovala obor ilustrace a grafický design na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Věnuje se knižní ilustraci zejména pro dětské čtenáře, vytváření interaktivních knih a volné tvorbě. Svými ilustracemi přispěla do trilogie Pověsti z míst tajemných i kouzelných (2013). Jako nápadité autorské knihy pojala i publikace Naše Choceň, nevšední procházka městem (2012), Ladislav Sutnar – inspirace dětem (se Stevem Hellerem) a interaktivní e-knihu Chrobákovy trampoty (obě 2015).

Návrat zpět

Ilustroval Lukáš Urbánek
Praha, Mladá fronta 2015, 168 stran
ISBN 978-80-204-3358-9
věk 5+

RUDOLF KRÁL

EMA A PUSINKOVÝ LUPIČ

Osmileté Emě vrtá hlavou, kam se poděly někdejší něžnůstky mezi tatínkem a maminkou, a je odhodlaná přijít věci na kloub s podobným zápalem jako kupříkladu mladistvá pátračka z povídky Jana Procházky Naše bláznivá rodina. Pod dohledem sympatické babičky zbožňující tanec a Franka Sinatru a za asistence bláznivé slečny motorkářky holčička záhy zjistí, že u nich v domě za noci řádí nesmělý samotář pan Vincent a krade šťastnějším sousedům pusinky, jež by si jinak dali. Hřejivé a po všech stránkách barvitě vykreslené vyprávění pro společné čtení dětí a rodičů připomíná, že spolehlivým lékem na osamění je láska, jenže tu už ze samé podstaty nelze získat bez vlastního přičinění. Musíme si ji nejen vybojovat – ideálně v množství, které může Vincentovi věnovat paní Vilma Vichřice, výrazná osobnost formátu XXL –, ale taky o ni musíme pečovat a ochraňovat ji před těmi, kdo by si na ni brousili zuby.

Rudolf Král (1972) vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU, poté vedl filmový časopis DVD Movie. Scenáristicky se podílel na několika dokumentárních i hraných seriálech. Po narození dcerky ho začala přitahovat tvorba pro děti. V leporelu Ema lítá (2011), vytvořeném jako charitativní projekt pro občanské sdružení Caballinus, ji obsadil do hlavní role příběhu o dívence, která rodičům uletí z pouti a je zachráněna neohroženým koníkem. Příběh Ema a pusinkový lupič je jeho druhou knihou pro nejmladší čtenáře.

Lukáš Urbánek (1973) absolvoval obor filmová a televizní grafika na VŠUP. Zabývá se filmovou animací (mj. obrazové předěly televize Prima Cool), pravidelně spolupořádá komiksové dílny a podílí se na babypunkovém projektu Kašpárek v rohlíku (Postřelená kniha, 2013). Kromě soustavné tvůrčí spolupráce s básnířkou Miladou Rezkovou (Doktor Racek jede na prázdniny, Doktor Racek na horách, Babočky, Hurá na kajak!), za kterou byl v letech 2008–2012 odměněn třemi Zlatými stuhami, doprovodil soubor japonských kaidanů Strašidelný chrám v horách (2009) nebo Komiksovou etiketu (2011) Ladislava Špačka. S komiksem Adamův deník zvítězil v soutěži o Nejkrásnější českou knihu 2007.

Návrat zpět

Ilustrovala Barbora Botková
Praha, Slovart 2015, 80 stran
ISBN 978-80-7391-166-9
věk 10+

KATEŘINA SCHWABIKOVÁ

CESTY DĚTÍ DO STALETÍ 2
ANEB JAK BĚLA A KUBA PUTOVALI ZA NAŠIMI PANOVNÍKY

Peripetie dobové každodennosti a mentality – tedy nejvděčnější momenty při studiu dějin – našly v osobě Kateřiny Schwabikové nápaditou interpretku sázející na výhody principu „školy hrou“. Další sadu výprav Běly a Kuby do hlubin věků má na svědomí tlačítko s královskou korunkou, jež minule sourozenci z jedné běžné rodiny na stroji času přehlédli. A tak se s nimi jejich vrstevníci přenesou do deseti historických prostředí počínaje palisádami velkomoravského hradiště a konče zahradami Pražského hradu z raných let působení T. G. Masaryka, aby poznali, co obnáší druhým vládnout. Libreto s přispěním komiksů a glos poukazuje na rozličné způsoby správy země od pokrevního nástupnictví – autority zdegenerované za éry absolutistických monarchií – až po prezidentskou volbu, v českých podmínkách mnohdy formální. Proto je pro nás skutečná správa „věcí veřejných“ záležitostí vcelku mladou. Zasazením děje do klíčových okamžiků autorka současně předvádí podoby panovnického majestátu, protože se staneme svědky vraždy knížete Václava, pohřbu Karla IV., zvolení Jiříka z Poděbrad či svatby Františka Josefa.

Kateřina Schwabiková (1978) absolvovala obor dějepis – základy společenských věd na PedF UK. Pracuje v Ústavu dějin Univerzity Karlovy, překládá populárně- naučnou literaturu z němčiny (pod dívčím jménem Anděrová). V historickém bádání se věnuje zejména období husitské revoluce a aspektům vzdělanosti v raném novověku. Nabídku uměleckonaučné literatury pro mládež obohatila přede dvěma lety prvním svazkem Cest dětí do staletí s podtitulem Jak Běla a Kuba poznávali naši historii.

Barbora Botková (1983) vystudovala francouzštinu a výtvarnou výchovu na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle povinností středoškolské učitelky se věnuje volné tvorbě, grafickému designu, knižní a komiksové ilustraci. Kromě spolupráce s Kateřinou Schwabikovou se výtvarně podílí na knihách spisovatelky Petry Braunové, doprovodila i komiks básníka Jiřího Žáčka Šípková Růženka (2011).

Návrat zpět

Ilustrovala Kateřina Hikadová
Brno, Host 2015, 104 stran
ISBN 978-80-7491-505-5
věk 6+

PETRA DVOŘÁKOVÁ

FLOUK A LÍLA – DOBRODRUŽSTVÍ Z MRAKODRAPU

Přehledný příběh Flouka a Líly – rozsahem i tématem určený začínajícím čtenářům – těží z přátelství oživlé podoby počítačové myši a kocoura z vedlejší kanceláře, nadaného do jisté míry čaromocnými schopnostmi. Hrdinové patří dvěma dospělým manažerům z mrakodrapu, kteří také prožívají své touhy a trápení, při nichž jim hektické zaměstnání rozhodně na klidu nepřidává. Společné dialogy a hrátky myši Líly a kocoura Flouka nenásilně pomáhají dítěti rozlišovat iluzi virtuálního světa od světa reálného. Autorka se tvořivě vyrovnává s dětskou fantazií a přirozenou touhou po poznání kouzel současných technologií, za nimiž se však skrývá nejedno úskalí. Výsledkem je zábavný, smysluplný a výtvarně atraktivní příběh, jakých se v soudobé české literatuře pro děti najde jen poskrovnu.

Petra Dvořáková (1977) vystudovala střední zdravotnickou školu a poté filozofii na MU v Brně. Krátce pracovala ve zdravotnictví, nyní působí jako publicistka a manažerka. Už za svůj debut – soubor rozhovorů Proměněné sny (2007), jenž vzbudil živý zájem úvahami na téma iluzí a deziluzí z víry – získala cenu Magnesia Litera za publicistiku. Roku 2009 vydala knihu Já jsem hlad, v níž vylíčila vlastní zápas s mentální anorexií jako „hledání, cestu a návrat k ženské duši“. První próza pro děti nazvaná Julie mezi slovy jí vynesla Zlatou stuhu 2014.

Kateřina Hikadová (1989) absolvovala ateliér grafického designu na brněnské FAVU; zde rovněž navštěvovala typografický ateliér, který inspiroval její bakalářský projekt Papíři (vybrán mezi nejlepší absolventské práce roku 2013). Prosazuje se jako ilustrátorka, grafická designérka a lektorka workshopů v oblasti výtvarné a filmové výchovy.

Návrat zpět

Ilustrovala Andrea Tachezy
Praha, Labyrint / Raketa 2015,
64 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-86803-33-3
věk 5+

JANA ŠRÁMKOVÁ

ZUZA V ZAHRADÁCH

Je potěšitelné, kolik mladých autorů se obrací k příběhům inspirovaným přírodou v té či oné podobě. Jana Šrámková zasadila velkoformátové vyprávění o malé Zuze do zahrádkářské kolonie. V našich městech jich sice už pěkných pár ustoupilo nové výstavbě, nicméně ta, do níž pravidelně jezdí hrdinka se svými rodiči, je ještě pestře zalidněna přičinlivými pěstiteli zeleniny a květin. Zarostlý pozemek obývaný Starou Belou a černým psem se však už od pohledu liší. Vypadá nádherně zpustle a postupně poodhalí několik tajemství, jež se dívence vemlouvají do snů. Od jednoho zdejšího stromu mívala Zuza kdysi klíč a jméno toho stromu se stává tajemstvím i pro její vrstevníky, kteří nad knihou zažijí svěží expedici do zeleně.

Jana Šrámková (1982) vystudovala Evangelikální teologický seminář a absolvovala studium tvůrčího psaní a redakční práce na Literární akademii. Publikuje v časopisech Respekt, A2 a je činná i v Českém rozhlase. Výrazně na sebe upozornila prozaickou prvotinou Hruškadóttir (2008, Cena Jiřího Ortena 2009). Roku 2010 vydala knížku pro děti Putování žabáka Filemona a pro edici Mikroliška vytvořila drobné pohádky Kolala petřínská a O panáčkovi (2014).

Andrea Tachezy (1966) studovala v ateliéru textilu a alternativních technik a v ateliéru animovaného filmu na pražské VŠUP. Věnuje se volné tvorbě a knižní ilustraci, spolupracuje s časopisem Sluníčko. Subtilní kreace pro nečtenáře či začínající čtenáře vytváří kombinovanou technikou s převahou koláže, jak je patrné z knih Zuzany Kovaříkové Za zvířátky do lesa (2012) a Za zvířátky k vodě (2013) nebo z knihy Heleny Skálové Ježíšek (2011). Ocenění Zlatá stuha získala i loni, a to za doprovod trojrozměrného leporela Ferdinande! básníka Robina Krále.

Návrat zpět

Ilustrovala Barbora Kyšková
Praha, Albatros 2014, 144 stran
ISBN 978-80-00-03792-9
věk 10+

DANIELA KROLUPPEROVÁ

ZLOČIN NA STARÉM MĚSTĚ PRAŽSKÉM

Historická detektivka pro zvídavé děti se objevuje na knihkupeckých pultech poměrně výjimečně, ačkoli může být pojata jako vděčná pragensie. Jako východisko pro tuto staropražskou zápletku autorce posloužil známý obraz Jakuba Schikanedera Vražda v domě, za oním účelem umně zasazený do ilustrací Barbory Kyškové. Malý Jakub ve vzpomínce přihlíží tragickému pádu dívky z pavlače, celý rozrušený se vrací domů a hrůzný výjev mu doživotně uvízne v paměti. Mezitím komisař Zastávka povolává k výslechu řadu svědků, a tak před čtenářstvem defilují osobnosti, které se v poslední třetině předminulého století podílely na společenském dění poněkud upozaděné metropole. Reálné postavy a události dokázala Daniela Krolupperová do textu vkomponovat nenásilně, a tudíž se školáci v příběhu oceněném Zlatou stuhou kromě rozuzlení případu dozvědí i okolnosti, za nichž vznikly tělocvičná jednota Sokol nebo první dívčí gymnázium Minerva.

Daniela Krolupperová 1969) vystudovala severské jazyky na FF UK a filologickou specializaci promítá i do tvorby pro nejmenší, např. v knize Draka je lepší pozdravit (2009). Pohádkové příběhy Zuzanka (2005), Sedmilhář Josífek (2008) a Josífkův pekelný týden (2010) věnovala začínajícím čtenářům, pro něž vytváří i texty leporel. Je spoluautorkou monumentální encyklopedie Historie Evropy (2011, s Renátou Fučíkovou; Zlatá stuha). Tradici uměleckonaučné prózy rozvíjí rovněž série naučných pohádek Zákeřné keře (2010), Rybí sliby (2011) a Mizící hmyzíci (2013), ilustrované Evou Chupíkovou.

Barbora Kyšková (1954), absolventka AVU, se věnuje volné tvorbě, restaurátorství a výrobě divadelních kulis. V oblasti knižní ilustrace pro děti se zaměřuje na žánr fantasy, o čemž vypovídají výtvarné kreace ke knihám Hodinový strojek Philipa Pullmana, Kronika Prydainu Lloyda Alexandra nebo k modernímu českému vydání pohádkového románu Ronja, dcera loupežníka Astrid Lindgrenové (2007).

Návrat zpět

Ušila autorka
Praha, Labyrint / Raketa 2015,
52 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-86803-32-6
věk 7+

RADKA DRÁČKOVÁ

ZANZIBAR JAK VYŠITÝ

Tropický ostrov Zanzibar u východoafrických břehů, jemuž mlsouni všech zemí vděčí za zásoby černého pepře, hřebíčku, muškátového květu a skořice, uhranul novou tvář na poli domácí autorské knihy natolik, že si jeho obyvatele přetvořila do podoby hadrových panáčků. Radka Dráčková sešpendlila a sešila ústřižky cestovatelských vzpomínek na to, jak se v tomto koutku Federativní republiky Tanzanie daří magii. Zatímco se tyto výjevy převtělují do bavlny, viskózy, lnu i stopové příměsi polyesteru (dodaného pro ladnější formu), levé části dvoustránek ve verších s elegantně proměnlivou metrikou komentují život domorodců ve vesničce Jambiani. Musejí si tu vystačit s omezenými zdroji pitné vody, bez elektřiny a s prostinkými metodami obživy, zato úsměvů a snů mají na rozdávání. Neotřelé pásmo korunuje čtvero bajek z prostředí, kde se chtě nechtě žije ze dne na den, protože čas se buď kdesi úplně zapomněl, anebo zabloudil a chodí v kruzích tak jako u všech přírodních národů.

Radka Dráčková (1976), vl. jm. Ondráčková, vystudovala bohemistiku a romanistiku na PedF UK. Procestovala řadu zemí – do značné míry chudší části světa – a působila na dobrovolné misi rozvojové organizace Pro-Contact v Guineji. Cesty do východní Afriky spolu s vášní pro práci s textilem daly vzniknout poetické knize o tajuplných krásách ostrova Zanzibar, která je jejím autorským debutem.

Návrat zpět

Ilustrovala Eva Volfová
Praha, Baobab 2014, 88 nečíslovaných stran
ISBN 978-80-87060-99-5
věk 5+

TEREZA HORVÁTHOVÁ

RYBIČKA

Miniaturní akvarijní rybička, pořízená náhradou za tatínkovu vysněnou velrybu, je stvoření kouzelné, a přitom ani nemusí bůhvíjak hnout ploutví. Když totiž opustí svůj stísněný skleněný příbytek a začne se venčit v prostoru vany, stává se rázem cvičenou společnicí s autoritou mistra plavčíka, jelikož přiměje nukleární rodinu z tohoto komiksového příběhu slovníčkového formátu stát se i rodinou vodomilnou. Každý z jejích členů s ní v koupelně pobývá rád: rybička u nich plní taky úlohu skřítka hospodáříčka a průvodce podvodním světem, v němž se může každý koupající na chviličku po libosti zasnít. A v neposlední řadě toto subtilní vyprávění o podílu vody na domácí pohodě nenásilně poukazuje na to, že při koupání se stud nenosí – vždyť nahota je stav přirozený a právě z tohoto živlu jsme před miliony let nazí vzešli.

Tereza Horváthová (1973) vystudovala romanistiku na FF UK a je spolumajitelkou rodinného nakladatelství Baobab. Věnuje se próze, poezii, scenáristice a publicistice v časopisech Baoplán, Souvislosti, Babylon a Revolver Revue. Je mj. spoluautorkou povídkového cyklu Max a Saša aneb Zápisky z našeho domu (2009, s manželem Jurajem Horváthem) a dendrologického pásma Stromovka aneb Abeceda vzácných či všelijak nádherných stromů (2010, s Jiřím Dvořákem). Podle její prózy Modrý tygr (2005, Zlatá stuha v kategorii Krásná kniha jako celek) byl natočen stejnojmenný koprodukční film (2011, režie Petr Oukropec).

Eva Volfová (1979), absolventka ateliéru textilní tvorby na VŠUP, se zaměřuje na kresbu, grafiku, textilní koláž, výšivky a kombinované techniky. Kmenová ilustrátorka Baobabu se podílela na kolektivním projektu 12 nejmenších pohádek (2011). V poslední době zaujala vyšívanými kreacemi ke knize Z domu a zahrady (2011) Olgy Černé. S Terezou Horváthovou spolupracovala už na knize Kočička z kávové pěny (2006, 3. místo ve výroční soutěži o Nejkrásnější českou knihu).

Návrat zpět

Ilustrovala Tereza Ščerbová
Brno, Host 2015, 232 stran
ISBN 978-80-7491-495-9
věk 7+

LENKA BRODECKÁ

HLEDÁ SE HVĚZDA

Na dnešní poměry výjimečná pohádková novela představuje novátorsky pojaté podobenství o boji dobra se zlem. Princezna společně se svým otcem, osamoceným králem, nachází naději v zářivé hvězdě, jež se v království zjevila v den matčina skonu. Jednoho dne tato hvězda zmizí a její ztráta nabývá hlubší rozměr – dokázala proměňovat zlé bytosti v kameny, které lidé nasypali do Ďábelského kaňonu. Do země se vzápětí vrací temnota a vystupňuje se i zákeřnost některých obyvatel hradu, jejichž spády odhalí dva nedospělí hrdinové: princezna a nově přijatý kašpárek. Nad peripetiemi pohádky, v níž nechybí závěrečná napínavá bitva o záchranu království, se bude mladším školákům tajit dech. Přispívají k tomu i ilustrace Terezy Ščerbové, v nichž se prolínají perokresby s celostránkovými ilustracemi a jemně dotvářejí jeho melancholický nádech.

Lenka Brodecká (1972) absolvovala Vysokou školu finanční a správní a působí jako nakladatelská redaktorka, překladatelka a literátka. Dosud vlastním nákladem publikovala dvě knihy pro děti: soubor scénářů Děti hrají divadlo (2003) a cyklus rozmarných pohádek o trampotách exotické fauny Pišťucha má problémy. Kniha sice zůstala na chvíli mimo kritický kontext, ale stačila získat 2. místo v soutěži o Nejkrásnější českou knihu (2008, ilustrace Alžběta Skálová). Spolupracuje též s Českým rozhlasem (hry Pomalu zavřít dveře, Tři u jezera).

Tereza Ščerbová (1982) studovala na ostravské SUPŠ a dále výtvarnou výchovu na Filozofické fakultě OU a ilustraci na VŠUP v ateliéru Juraje Horvátha. V rámci studia absolvovala stáž ve švýcarském Lucernu pod vedením Pierra Thomé. Spolupracuje mj. s časopisy Živel a Host, s nakladatelstvím Argo a výtvarnou školkou Malvína. Její zasněné ilustrace k próze Marky Míkové Škvíry (2004) získaly Zlatou stuhu v kategorii knih pro starší děti a mládež.

Návrat zpět

Ilustroval Lukáš Fibrich
Praha, Kalich 2015, 208 stran
ISBN 978-80-7017-218-6
věk 12+

KLÁRA SMOLÍKOVÁ

H. U. S. – HUS ÚPLNĚ SVĚTOVEJ

Vypracovat referát o Janu Husovi, s nímž by se dalo soutěžit o zájezd do Kostnice, je pro kvartána táborského gymnázia Petra Mladého úkol nepříjemný už tím, že se mu ani trochu nezdá. V baště husitské revoluce se chlapci z Prahy nelíbí, poněvadž se sem musel přestěhovat poté, co se jeho otec novinář v důsledku profesního pochybení ocitl v klatbě. Zásluhou zajímavé spolužačky však hrdina brzy vypátrá, že dějiny jsou pořád živé a jukají na nás všude kolem, občas i v podobě magického realismu. Ve snaze přiblížit odkaz církevního reformátora, jehož 600. výročí mučednické smrti jsme si letos připomněli, vsadila čilá autorka uměleckonaučné literatury na touhu dospívajících vymanit se z průměru. Charismatický kazatel a zdatný textař středověkých chorálů se v próze připomíná i citacemi z časů univerzitního mládí, aby potvrdil, nakolik byl osobou z masa a kostí. Každá doba hledá v odvaze Mistra Jana lék na své aktuální potřeby, nicméně jedno přesvědčení přetrvává napříč staletími jak v „české otázce“, tak s ohledem na čest Petrova otce: Pravda vítězí.

Klára Smolíková (1974) vystudovala estetiku a kulturologii na FF UK a pracovala v Husitském muzeu v Táboře. Jako metodička primárního vzdělávání a spolupracovnice předních dětských časopisů se v komiksových libretech věnuje mj. popularizaci historie (Horác a Pedro v zemi Bójů), a to zpravidla s kreslířem Honzou Smolíkem. Dějinám středověku spolu zasvětili knihy Husité (2012), Řemesla (2013), Jak se staví město (2014) a Husův dům (2015). Jejich komiksové album Viktorka a vesmírná dobrodružství získalo Zlatou stuhu 2015.

Lukáš Fibrich 1974) absolvoval obor animace na FAMU a obor filmová a televizní grafika na VŠUP. Systematicky se zabývá ilustračním doprovodem jazykových učebnic nakladatelství Fraus, tvorbou her a vystřihovánek. Výtvarně mj. doprovodil cestopis Zdeňka Šmída Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili (2011) a jeho satiru Bombarda Joe (2014). Z dlouholeté spolupráce s časopisem ABC vytěžil komiksová alba o podnikavém kocourovi Mourrison (2006) a Mourrison 2, hrdina bez kázně a hany (2010).

Návrat zpět